Každý den tady vidím něco, na co asi v životě nezapomenu. Při procházce rybářským přístavem/vesnicí ve čtvrti Jamestown byla asi doteď koncentrace těchto zážitků nejvyšší… Pokračovat ve čtení „Smíšené pocity“
Ranní rutina
Rána mám ráda. Pokračovat ve čtení „Ranní rutina“
Jmenuju se Afia.
První týden proběhl ve znamení rozhlížení se po okolí, všeobecného čekání, procházek a seznamovaček. Od studentů z nemocnice mám už i své ghanské jméno (Martina je moc složité). Jmenuju se Afia (čteno ifia). Protože jsem se narodila v pátek. Už na to i slyším, takže jsem se asi aklimatizovala. Pokračovat ve čtení „Jmenuju se Afia.“
První porozhlédnutí…
Zírám na asi dvoustý cizí kufr. Moje krosna pořád nikde. Ale času mám dost. Jsem přece v Ghaně. Pokračovat ve čtení „První porozhlédnutí…“
Číst či nečíst…
Jo, jedu do Ghany. Jo, je to v Africe. Jo, bude to určitě hustý.
A ne, nepošlu vám všem pohledy. Jestli něco budu psát, najdete to tady.
Pojedu tam na dva měsíce. Měsíc budu na stáži IFMSA, v nemocnici v Accře. To je hlavní město Ghany. Další měsíc budu jako dobrovolník v jakési vesnické klinice. Vrátím se vám koncem září. Pokračovat ve čtení „Číst či nečíst…“
Dobrovolník není otrok. Ale ani hrdina.
Celá IFMSA, jako spousta dalších super věcí na světě, stojí jen a pouze na dobrovolnících. Na každém z nich – od těch, co se příležitostně nachomýtnou, aby podrželi dveře, přes ty, kteří sami zorganizují něco menšího, něco většího, až po magory, co pracují na národní a mezinárodní úrovni. Pokračovat ve čtení „Dobrovolník není otrok. Ale ani hrdina.“
Příliš mnoho příběhů
Už dlouho jsem se nedostala k napsání dalších příspěvků.
Od zdolání Aragatu se toho stalo mnoho. Týden jsem strávila ještě na klinice, povětšinou u CT, většinou jsem pracovala spíš samostatně, prohlížela si zajímavé pacienty, opakovala anatomii. Pokračovat ve čtení „Příliš mnoho příběhů“
Skoro kompletní.
Dnes se podruhé během měsíce vystěhováváme z kolejí. Sanitarní den aneb vyvražďování švábů. Pobalit všechny věci a do noci se nevracet.
Jakdybych se někdy vrátila přes den.
Tomášek Cukříček asi ale dnes zemře, neb mám takové podezření, že se z postele nezvedne a spolu se šváby kolegiálně zahyne smradem. Pokračovat ve čtení „Skoro kompletní.“