Jen žádnou hořkost!
Kutaisi -> Tbilisi -> hranice -> Yerevan
Místo obtížného hledání spoje z letiště do Tbilisi jsme lístky pořídili asi během tří sekund, protože před halou se to jenom hemžilo nabídkami rusky mluvících pofidérních Gruzinců. Začíná má nepříliš chtěná příležitost procvičování majej óčeň plochej ruštiny. Pokračovat ve čtení „Jak proběhla emigrace II.“
S hodinovým zpožděním jsem v Bratislavě nabrala Toma, mého nasazovače krosny a ručitele za to, že dotaz „Are you from Czechoslovakia“? bude vlastně zcela na místě.
V Budapešti jsme vystoupili na nějakém nepligét a jeli metrem na konečnou. Metro vypadá úplně jako ty v Praze, akorát o století starší. Efekt je stejný. Zakoupili jsme čtyři plechovky různých stejně hnusných piv. Pokračovat ve čtení „Jak proběhla emigrace I.“
Byť to tak chvílemi nevypadalo, stihla jsem se přestěhovat na nový byt a při vybalování se rovnou sbalit na cestu. Stihla jsem skoro všechno co jsem komu naslibovala. Stihla jsem koupit i tu becherovku. Pokračovat ve čtení „Všichni všechno stíháme“
I really don´t have time.
Tomorrow I need to move all my stuff from one flat to another in Brno.
Then I have to start unpacking and packing again because the next day I´m leaving for my journey to Armenia where I´m going to spend one month on a medical clinical exchange on radiology department in Yerevan. From Armenia I plan to go to Macedonia for IFMSA General Assembly – August meeting. Pokračovat ve čtení „the first thought“
Šablona: Baskerville 2 od Anders Noren.
Subjektivní blog 