migrace

Zrovna sedíme s Tomem v buse. Opouštíme naše koleje na deset dní.

Místní univerzita nám nabídla, že se můžeme zúčastnit letní patofyziologické školy a my jsme na to kývli. A tak ještě než jsem stihla napsat o krásách zdejších kolejí, budu se dnes vyrovnávat s dalším prostředím. Je to v nějakém zapadákově a včera jsem slyšela nějakou historku o zdejších krysách, tak uvidíme.

Artem, chlápek, co mi vysvětloval podrobnosti, byl moc přívětivý a byl rád, že se přidáváme.

Na kolejích potkáváme spolucestující, naše nové kámoše na příštích 30 dnů: dvě ruské ďévočky, jeden chlapeček a JEJICH UČITELKA. Dozor jakdyby jeli na olympiádu někde na základce. Ale jedna z nich dokonce anglicky umí.

Mám poznámky asi na šest dalších příspěvků o tom, jak jsme začali objevovat Jerevan, jak jsme popili, jam jsme objevovali památky a tak. Ale asi to všechno nedám. Káždopádně včera byla velká party na mém pokoji, samozřejmě no alcohol no smoking everything forbidden! 😉 a pak jsem se musela rozloučit s Mike, mojí polospolubydlící ze Švédska.

Mike byla superultramegagigahodná. Doslova nejlepší spolubydlící na světě. První den, zatímco Tom dospával deficit z cesty, mě vzala do restaurace na pivo a jídlo. A zaplatila za mě. A moc hezky jsme si povídaly. A z mé nabídky welcome drinků zvolila slivovici, čímž si taky šplhla. A mluvila takovou superslušnou angličtinou, až to skoro bylo vtipné.

A druhý den přijel její přítel a přestěhovala se k němu na jjný pokoj. Prostě nejlepší spolubydla! A  bylo to tak romantické, že za ní přijel, až z toho oba dva dostali sračku a dva dny nebyli schopní ničeho. Profesorka Anne jim nosila vodu a elektrolyty a já dotáhla doktorku s loperamidem. Prostě teambuilding.

A najednou se loučíme a já nechápu, jak je možné, že je mi skoro víc za těžko loučit se s panenkou, kterou znám pár hodin, než třeba s vlastní rodinou.

Poznávat nové lidi má své výhody. Všihni si chtějí užívat, a tak je hodně lehké spolu vycházet. Za těch pár dní buďto nepoznáme negativní vlastnosti druhých, a nebo je můžeme úspěšně ignorovat.

Napsat komentář

Vytvořte si web nebo blog na WordPress.com Šablona: Baskerville 2 od Anders Noren.

Nahoru ↑